Kniha obsahuje: Lakomec, Tartuffe, Misantrop, edice Máj, Přeložil E. A. Saudek, vydalo nakladatelství ČSM v Praze roku 1966
Lakomec je klasicistní tragikomická charakterová komedie.
Komedie v klasicismu patřila k nízkým žánrům.
Poukazuje na špatné lidské vlastnosti vtipnou formou.
Tímto dílem Moliére dokazuje, že peníze mění charakter a mezilidské vztahy. Kritizuje a odsuzuje morálku založenou na tyranství, slepé poslušnosti, nevědomosti a tupém poddanství dětí vůči rodičům a žen vůči mužům
Postavy:
Harpagon – bohatý lichvář
člověk, který ve slepé touze po penězích obětuje cokoliv. Pomyšlení na jejich ztrátu ho dovádí k šílenství. Poté, co se dozví pravdu o původu Mariany a Valéra, nenamítá nic proti svatbám svých dětí.
Kleantes - Harpagonův syn.
Nechápe otcovu posedlost a šílenou lásku k penězům. Zamiloval se do Mariany a nehodlá se jí vzdát, i přesto že otec jeho lásce nepřeje a chce si Marianu nechat sám pro sebe.
Čipera – Kleantův sluha
Je dobromyslný a oddaný. S nejlepšími úmysly pomoci svému pánu vymyslí lest a ukradne Harpagonovu truhlici s penězi.
Mariana – Kleantova milenka
Velmi krásná, chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta.
Eliška – Harpagonova dcera
Valér- Harpagonův. sluha, milenec Elišky
Panna Klaudýnka - Harpagonova služka
Kmotr Jakub - Harpagonův kočí a kuchař
Hlavní postavou je šedesátiletý Harpagon (z lat. harpago = loupit), vdovec, lichvář a necitelný lakomec. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a zdravého rozumu. Harpagon omezuje své děti a intrikuje s jejich životy, svého syna Kleanta i dceru Elišku nutí do výhodných sňatků. Pro syna vybral bohatou vdovu, i přestože Kleantes miluje krásnou, mladou Marianu, do které se ale Harpagon zakoukal sám. Pro dceru naopak našel zámožného starce.
Jeho šílenství způsobí až ztráta zlatých dukátů, které mu vezme sluha Kleanta, aby tak pomohl svému pánovi. Harpagon po nich zběsile pátrá. Po odhalení lsti se výměnou za peníze vzdává Mariany. Nakonec svolí ke sňatkům svých dětí s partnery, které si sami zvolili, ale až poté co se dozvídá o jejich majetném rodinném zázemí - Valér se tedy žení s Eliškou a Kleantes s Marianou.
Lakomec je komedie o 5 dějstvích. Děj zapadá do poloviny 17. století ve Francii, v Paříži. Odehrává se v jeden čas, na jednou místě a má jeden děj, Je psán prózou, v originále je francouzsky. Zde je patrný i vliv jeho vlastních zkušeností s rodiči. Dílo je plné komediálních a důvtipných zápletek, dochází k úsměvným nedorozuměním a hlavní postavy jsou detailně charakterizovány. Postavy zůstávají na konci hry stejné jako na začátku. Moliére se přizpůsobuje ideálu tří jednot a pěti aktů. Některé hry napsal veršem, jiné prózou.
Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin,
(15. ledna 1622 – 16. února 1673)
francouzský herec, spisovatel režisér a dramatik období klasicismu.
Klasicistní dramatik, herec a divadelník Moliére, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, Roku 1643 však 21letý Moliére založil divadlo Illustre Théatre. V Paříži příliš neuspěli, vydali se na turné a Moliére se začal pokoušet pro svou divadelní společnost poprvé psát hry.Psal jak charakterní komedie tak také frašky ve stylu komedie Dell’arte, kterou byl velice ovlivněn.
Za nejúspěšnějším a zároveň problémové období lze považovat to, kdy se Moliére proslavil jako dramatik komedií charakterů a mravů. Moliérovy trefné narážky na dobové mravy a zvyky ho přivedly do nemalých potíží.Spory okolo her nich jasně naznačují, že Moliére z nich dělal živý obraz soudobého života a nešvarů společnosti.
Moliére je natolik výraznou osobností, že nesmí chybět v žádné učebnici literatury.Veškerá jeho díla jsou svou tématikou velmi aktuální, nadčasová a známá po celém světě. Jsou oblíbená hlavně proto, že je v nich otevřeně projeven demokratický a kritický pohled na svět.
Další díla: Tartuffe, Don Juan, Misantrop, Zdravý nemocný,
„Zloděj! Vrah! Loupežník! Chyťte ho! Chyťte ho! Ó spravedlnosti! Spravedlivé nebe!
Jsem ztracen! Jsem zničen! Zabili mě! Ukradli mně peníze! Kdo to může být? Kam
se poděl? Kde vězí? Kde se schoval? Co podniknout, abych ho dopadl? Kam se
rozběhnout? Není snad tam? Nebo tady? Kdo to je? Stůj! (Chytaje sám sebe za ruku.) Vrať mi mé peníze, taškaři ... Ach, to jsem já...
Můj názor:
Na tomto díle mě nejvíce zaujalo to, že v něm autor i ve své době a navzdory společnosti nebojácně prezentuje svoje názory.Vytváří zajímavé charaktery lidí, které skvěle zakomponuje do příběhu. Morální ponaučení zde zaznívá v zábavné formě.