Ukázka z referátu Dalimilova kronika
... Františkánský rukopis, jehož vznik předpokládámekolem roku 1440 a Vídenský rukopis z konce 14. století. Do druhé redakce pak
zahrnujeme rukopisy pocházející z konce 14. a průběhu 15. století, ve kterých
nalézáme různé úpravy a přídavky, často zmiňovanými zástupci jsou
rukopisy Lobkovický, Cerronský a Pelclův. Třetí redakcí pak rozumíme
stylistickou úpravu původní verze, pořízenou opisovačem Jane Pinvičkou v
Zeberově rukopise.
Rozbor vybraného textu:
V uvedeném úryvku jasně vystupují dva prvky, tak typické pro celé
dílo, totiž dělení skladby na dvojverší (tj. dvojice veršů spojených
týmž rýmem), jež jsou vyznačována syntakticky i rozložením rýmu, a
nestálý počet slabik ve verši. Nejvíce veršů je desetislabičných a
osmislabičných.
Ve chvíli, kdy zemané nechtějí, aby vládla a soudila je žena a ptají
se Libuše, ve které zemi si mají hledat panovníka, Libuše praví: ?
Bude-li cizinec vládnouti nad vámi, nebude mít národ dlouhého trvání.
Mezi cizími je těžko každému, mezi známými dobře smutnému.?1
Zde se výrazně projevilo autorovo vlastenectví. Mluví k pánům,
zemanům, posuzuje a hodnotí knížata a krále, ale na mysli má prospěch celé
společnosti, prospěch ?obce?.
Celý referát Dalimilova kronika